A3Ch Extreme of Darkness "Ímy"

29. 1. 2011

*agility medium A3Ch., Mistr republiky teriérů 2016 - agility,  canisterapie, triky, dog dancing, záchranařina, pasení, canicross, dogtreking*

Extreme je opravu extrémní... Je to pes s povahou, kterého jsem ještě nikdy neviděla... Vůbec nic neřeší, ničeho se nebojí, prostě pes, který šíří ve svém okolí dobrou náladu... Dokáže rozesmát na ulici kolemjdoucí... jen tak... prostě sama sebou .....


Jak to všechno začalo...?

Proč právě tibetský teriér??? - Tak to je otázka, kterou slýchám snad "na každém rohu"... Odpověď je jednoduchá. Proč ne?

Ale vtipy stranou. Opravdu to má důvod. Kdo si přečetl povídání o Nikitě, a kdo mě znal v době, kdy byla po mém boku úplně všude, pochopí. Chtěla jsem plemeno, které by bylo nejvíc podobné mojí Nikitě. A protože ona měla maminku tibeťačku, hledala jsem tady. A nelituji. Obě holky jsou si tak strašně podobné. Jak povahou, tak i stavbou těla, srstí...

Ale proč tibeťáka na agility??? A proč ne? :) Nepořizuji si psa na sport, pořizuji si psy se kterými budu dělat to, co je bude bavit. A u Imy jsem měla jasno, budem dělat agility, dog dancing, i "triky". Také jsme měli možnost zkusit si i pár tréninků záchranářství v sutinách, které nás uchvátilo, a rozhodně v něm chceme pokračovat. Sem tam zajedem i na farmu na ovečky, ovšem jan tak, pro legraci :-)

Sečteno a podtrženo, kdo jednou pochopí povahu tibeťáčka, propadne mu. Není to pes. Je to parťák.

Extreme jsem si pořídila v době, kdy jsem byla v angažmá u cirkusu. Měla jsem tedy dostatek času věnovat se jí, i Arince. Jako velké plus považuji to, že se měla možnost seznámit s plno zvířaty. Tím nemám namysli jen koně, a poníky, které Imy miluje, ale hlavně lvy, hra s lvíčetem, a opice...

A jak to pokračuje...?

Extreme má za sebou první start agility v kategorii MA1, připravuje se na soutěž Dogdancing, umí víc triků než Arí v jejím věku, a chodí "pomáhat" do Fakultní Nemocnice MOTOL v Praze 5 coby "Dobropes" .

A cíle? Největší. Pro mě bude největší úspěch, když bude Extreme zdravá, a plná života...

...protože je to právě ona, která mi nejvíc pomohla vyrovnat se s tím, že mi i druhého psa bere cukrovka.